Co říci, co dodat, když Vám ze života odejde skvělý parťák. Přesně takový byl Vlastislav Ježák, náš Aťa.
Parťák s velkým P.
Zní to neuvěřitelně, ale Aťa svůj život s biatlonem spojil už v 60. letech minulého století. Sám závodil, pak trénoval a pomáhal všude, kde bylo třeba – na organizaci závodů, na zvelebování areálu v Šedivském lomu… a u toho všeho rozdával dobrou náladu. „Udržujte paniku,“ bylo jeho motivační pořekadlo.
Nezkazil žádnou legraci, držel slovo a mladé sportovce učil smrkat bez kapesníku. A taky uměl skvěle pískat, dokonce tak, že jednou v Ramzové rozjel vlak dříve, než všichni nastoupili.
Když člověk Aťu poslouchal, nabyl vždy dojmu, že svět je ještě v pořádku.
Aťo, jak to bude teď?
Snažíme se nepanikařit, ale jsme smutní
Biatlonisté z Letohradu
